sobota 9. března 2013

Zeleninové chipsy

Prvně jsem je ochutnala během svého ročního pobytu v Londýně. Bylo to zvláštní, nečekané a taky nečekaně dobré. Plátky červené řepy, mrkve nebo dokonce petržele! Lehce solené, lehce nasládlé a hlavně křupavě křupavé. A taky zapomenuté kdesi v temných zákoutích mé paměti. Řeč je o zeleninových chipsech, zdravější verzi tradičních smažených bramborových lupínků. 
Těšila jsem se na článek o mém fenomenálním úspěchu, o skvělém zdravém křupání které náramně chutná. Ale! Realita je poněkud jiná, jak už tak velká očekávání povětšinou dopadají. 

sobota 23. února 2013

Jak jsem zvládla své první halušky se zelím

Po dlouhé době nemoci jsem znovu dostala chuť něco zajímavého ukuchtit. Když je člověk nemocný, jediné, co se pak doma vaří, jsou čaje. Ovocný, černý s citronem, zázvorový s medem (silný jako čert) a na nějaké hopsání v kuchyni není ani pomyšlení. Ale jelikož je mi už líp, a mám mlsný jazýček (a nejsem taková doma sama), tak jsem se odhodlala k další kuchařské metě. Bramborové halušky s kysaným zelím. S mamkou jsme je doma dělaly mnohokrát, ale ještě nikdy jsem se do nich nepustila sama. A to byla výzva, které se jednoduše nedalo odolat :-)



pátek 8. února 2013

Jak jsme chutnali Itálii: Špagety s mořskými plody

V minulém článku z mini série Jak jsme chutnali Itálii jsem avízovala nějakou dobrotu z mořských plodů. Neuplynulo ani moc času, a je tady. Tentokrát jsou to špagety s mořskými plody v rajčatové omáčce s čerstvou petrželkou. Pro italskou kuchyni je typické tzv. "simple and easy". Tím myslím, že jednoduchá a nepoužívá velké množství surovin a dochucovadel. Drží se základních surovin a s nimi dokáže mnoho. Rajčata, česnek, pasta, olivový olej, čerstvé bylinky, ryby... 
Následující fotka přesně vystihuje to, co jsem se doteď pokoušela slovně popsat. 

čtvrtek 7. února 2013

Jak jsem si dělala zásoby - BBQ omáčka

Je to jen něco málo přes týden, kdy jsem poprvé přišla s Barbecue omáčkou, podle (téměř) vlastního receptu a použila ji dohromady s kuřecími křidýlky. Doma sklidila takový úspěch, že jsem přemýšlela nad repete. Ale ne jen tak nějaké, ale pořádné. Pohrávala jsem si s myšlenkou, že bych si tento lahodný roztok, tuto úžasnou marinádu, chutnou omáčku, udělala plný velký hrnec a uchovala ve sklenicích jako marmeládu :-) A jelikož mám doma mlsouna obecného, poddruh všežravý, tak se tenhle nápad setkal s nadšeným ohlasem.