Svůj první článek na food blog
nezačnu tradiční ňamkou, nad kterou se vám budou sbíhat sliny. Ty, doufám,
přijdou na řadu později. Ale dnes se budu věnovat jídlu z druhého konce
žebříčku. Jídlu, kterému není radno věřit. Jídlu, které byste měli zkonzumovat
nejlépe čtyři vteřiny po zaplacení. Ano, tušíte správně, tenhle článek bude o
masu z Tesca.
Přiznám se, že nemám přehled o kvalitě pultového prodeje, protože pokud se dostanu ke koupi masa před šestou večerní, daleko radši nacpu dvě stovky za kus krávy/vepře/kuřete/kachny řezníkovi – živnostníkovi než korporaci, jakou je právě Tesco. Ale když jdete unavení z práce a zjistíte, že si prostě potřebujete nutně v devět večer uvařit hovězí na houbách s rýží, tak vám nic jiného, než nonstop Tesco nezbude. Alespoň tedy v mém současném plzeňském bydlišti.
Přiznám se, že nemám přehled o kvalitě pultového prodeje, protože pokud se dostanu ke koupi masa před šestou večerní, daleko radši nacpu dvě stovky za kus krávy/vepře/kuřete/kachny řezníkovi – živnostníkovi než korporaci, jakou je právě Tesco. Ale když jdete unavení z práce a zjistíte, že si prostě potřebujete nutně v devět večer uvařit hovězí na houbách s rýží, tak vám nic jiného, než nonstop Tesco nezbude. Alespoň tedy v mém současném plzeňském bydlišti.
