Můj první chlebík

Jak jsem psala v minulém článku, také o chlebu, leč italském, dalším kouskem do mé sbírky home made a zároveň velkých premiér, byl pro tentokrát domácí chléb a to prosím bez hnětení. Recept na tento jednoduchý a výborný kus pečiva pravděpodobně obletěl svět už několikrát. Já sama jsem se inspirovala z článku pana Cuketky, který jej pro změnu převzal z New York Times. Nalézt tento recept můžete snad v každé diskuzní skupině o pečení chleba i u nás či na Slovensku. 

Ono je v podstatě jedno, kde jste k tomu receptu přišli, protože všechno záleží na výsledku za minimum odvedené práce. Chléb bez hnětení totiž většinu práce udělá téměř sám - Vy si s těstem budete hrát dohromady možná 15 minut, a to počítám i vložení a vyndání z trouby. 

A pokud dodržíte základní body receptu, z trouby se Vám může vyloupnout třeba i něco takhle krásného...

Jak jsme chutnali Itálii: Focaccia

Doma pomalu ubývalo pečivo a já cítila potřebu vytvořit něco vlastního. V jedné z diskuzí o vaření - pečení - jídle jsem narazila na zmínku o focaccie - italském chlebu. No, a jak to jinak dopadlo, než že jsem neodolala, prohrabala špajz a zjistila, že mám všechny suroviny po ruce.

Focaccia, nebo také chléb pro chudé, je vskutku nenáročný na suroviny a ve výsledku naprosto neskutečný kousek pečiva, který může být pokaždé jiný. Záleží jen na Vaší chuti a na obsahu Vaší lednice či spíže a kořenek. 

Domácí máslo

Nedávno mi bylo řečeno, že jsem tak trochu "alternativní". To když jsem kamarádce posílala odkaz na obchůdek, ze kterého jsem byla nadšená a do kterého jsem se zamilovala na první pohled. Nepřijdu si tak, ale možná pro někoho jiného taková jsem. Testuji cizrnu, učím se zařazovat spoustu druhů luštěnin mezi pravidelnou stravu. Experimentuji s domácím taveným sýrem nebo jsem též propadla kouzlu domácí lučiny...

Ano, homemade věcem prostě neodolám, protože jsou většinou jednoduché a přitom chutné a lepší jak kupované, plné všelijakých příměsí a ingrediencí - no znáte to, složení výrobku přes půl kelímku a podobně :-)